„Energodarčané vždy věděli, že na radiaci nejlépe působí víno a vodka, a ne jód.”
Obklopený písečnými dunami a borovicemi nedaleko řeky Dněpr poseté rybáři leží Energodar, sídlo největší evropské jaderné elektrárny. Město bylo postavené před více než třiceti lety za jediným účelem, většinu z 54 tisíc obyvatel tvoří zaměstnanci elektrárny a jejich rodiny. Atom je všudypřítomný, téměř hmatatelný. V architektuře či znaku města. Elektrárna dokonce organizuje výtvarnou soutěž Atom pro mír – budoucnost světa.
Raní pára stoupající z ohřáté vody vypouštěné z elektrárny zakrývá chladící věže.
Trenažér – věrná kopie řídící místnosti reaktoru
Historii v Energodaru nenajdete, město tvoří socialistická architektura.
Evropské peníze
Dvěma ze šesti červených bloků Záporožské elektrárny už životnost vypršela, další by se měli zavřít do roku 2025. Vláda se však jádra nechce vzdát. Motivací jsou i evropské peníze – 600 mil. eur určených na bezpečnostní vylepšení, nikoli na prodlužování životnosti. Jaká je však realita? Má Evropa dostatečnou kontrolu nad dodržováním přísných opatření?
Věřící se modlí u vzácné kopie Bohorodičky při liturgii v pravoslavném chrámu.
Helena Gončarenková pracuje ve skleníku s rajčaty určenými na prodej.
Rybáři chytají na místě, kde se ohřátá voda z elektrárny vlévá do Dněpru.
Život ve ‚městě atomu‘ a okolí
Někteří lidé obětují práci v elektrárně celý život a sní o postu šéfa reaktoru. Platy jsou dobré, ale peníze se utrácejí jinde. Kultura zde příliš nevzkvétá. Mladí nemají příležitosti k vyžití, jen parkour, skateboarding a box. Většina místních je díky životní úrovni spokojená a rizika si nepřipouští. I díky pravidelným školením věří, že jaderné elektrárny jsou zcela bezpečné. Někteří však mají strach. Zejména obyvatelé okolních vesnic. Vasilij Ivanovič Belickij tvrdí, že jaderná elektrárna změnila proudění větru, výpary z chladícího systému v zimě zamrzají na stromech, poškozují úrodu a škodí ptactvu.
Mladí parkuristi tráví čas i na střechách nedostavěných domů.
Z místního boxerského klubu pocházejí olympijští vítězové
Mladý pár na jednom ze sídlišť. Město příliš možností vyžití nenabízí.
Válka a bezpečnost
Dalším strašákem je válka s Ruskem. Město, které je mírně proruské, se nachází 230 kilometrů od fronty na východě Ukrajiny. Boje se sem zatím nedostaly, ale ve vzduchu je cítit konflikt. Při jakémkoliv problému v elektrárně obviňují ruská média Ukrajinu a bojují proti její snaze vzdát se energetické závislosti na Rusku.
Bezpečnost jaderných elektráren má mnoho nedostatků. Elektrárna tvrdí, že je na útoky připravená. Experti jsou však názoru, že by náraz velkého letadla či větší bombový útok nevydržela.
Autoři reportáže, jejíž plné znění vyšlo na mono.sk, se mimo jiné ptají: Jaká je budoucnost Energodaru? Je nutné podstoupit rizika plynoucí z prodloužení životnosti reaktorů? Přežilo by vůbec město bez elektrárny a evropských dotací, které financují jeho chod?
Otázky, které je třeba si klást. Odpovědi však přinese až čas.
Rodina Ivana Gončareka z vesnice Voďjane nevnímá 6 km vzdálenou elektrárnu příliš pozitivně.
Hrající si děti v interiéru kulturního domu Sočenok.
Diváci sledují v domě kultury zpěvácké vystoupení věnované památce Anny German, kdysi v Sovětském svazu populární zpěvačky.
Reportáž byla podpořená organizací Bankwatch CEE.
Foto: Tomáš Halász, Ukrajina, duben 2016
Tomáš Halász je profesionální fotograf specializující se na reportážní fotografii a projekty pro nevládní organizace. Jeho fotografie byly publikované v hlavních slovenských médiích. Dlouhodobě spolupracuje s řadou nevládních organizací jako Nadace Orange, Greenpeace a jiné. Byl několikrát oceněný v mezinárodních soutěžích novinářské fotografie Czech Press Photo a Slovak Press Photo. Jeho fotoesej „Cesta do Paláca“ zachycující prezidentskou kampaň Andreje Kisky získala prestižní ocenění Foto roku 2014, Novinářská cena 2014, Czech Press Photo 2014. je spoluzakladatelem a šéfredaktorem online projektu mono.sk a ambasadorem značky Nikon.
MONO.sk dává prostor a podporuje inovativní žurnalistiku na Slovensku. Klade důraz na kvalitní obsah a čtenářský zážitek. Za každým ze článků se skrývá časově náročná práce autorů, editorů, fotoreportérů a dalších lidí, kteří se jako dobrovolníci podílejí na činnostech souvisejících s přípravou MONO. Cílem je otevírat důležitá domácí témata a zprostředkovat zajímavou žurnalistiku ze zahraničí pro slovenské publikum.