Sabattierův efekt, luminografie či chemigram. Klasičtí fotografové dobře vědí, odkud vítr vane.

Inspiraci pro Pondělník jsem tentokrát našla v Jizerských horách, na okraji Liberce v krásné historické budově Lidových sadů, kde až do konce března vystavují svou fotografickou tvorbu Vladimír Hanzl, Jiří Plátek a Jiří Bartoš – členové legendárního Studia výtvarné fotografie, které působilo v Liberci v šedesátých letech 20. století.

Jejich tvorba se vymykala tehdejšímu běžnému pohledu na amatérskou fotografii. Spojovala je chuť kombinovat techniky, experimentovali s chemickými roztoky a následně objevovali v abstraktně laděných kompozicích hlubší významy. Navazovali na meziválečnou avantgardu a rozšiřovali starší fotografické procesy o nové metody, které vznikaly často díky náhodě.

vladimir-hanzl_bez-nazvu_60leta_luminografiejpg

Vladimír Hanzl, Bez názvu, 60. léta, luminografie

Když se Vladimír Hanzl jednou vracel z večerního fotografování, zapomněl na Rolleiflexu, který měl zavěšený na krku, zavřít závěrku. Náhodně tak exponoval 20 minut jeden snímek negativu, na kterém vznikl rozpohybovaný obraz namalovaný světlem. Experimentoval také s jemnými fotografickými papíry určenými pro kopírování dokumentů. Položil dva z nich citlivou vrstvou k sobě, naexponoval a klasicky vyvolal. Vznikal tak stranově převrácený pozitiv a negativ najednou.

Jiří Plátek při tvorbě fotogramů například nasypal na fotografický papír krupici a mák a vytvořil tak nekonečný a vzdálený vesmír jako symbol naděje a touhy po svobodě.

jiri-platek_z-cyklu_tvare_60leta_sabattieruv-efektjpg

Jiří Plátek, z cyklu Tváře, 60. léta, Sabattiérův efekt

jiri-bartos_pulnocni-pruvod_1968_chemigramjpg

Jiří Bartoš, Půlnoční průvod, 1968, chemigram

 

 

 

 

 

 

 

Jiří Bartoš zase experimentoval s chemigramy, které vytvářel pomocí různých roztoků barev. Vzniklé obrazce nechal rychlým vysoušením nad kahanem vykrystalizovat do abstraktních tvarů. Ty poté přenesl s pomocí zvětšováku na citlivý fotografický papír a klasicky vyvolal.

Lidé mají obrovský potenciál vynalézat pomocí hry úžasné vnější i vnitřní světy. Tato schopnost se projevuje nejintenzivněji v mateřské školce. Pak se začne dětem říkat, co a jak mají dělat, až nakonec ustrnou v bezpečně zajetých kolejích tradičních postupů a metod. Proto obdivuji každého umělce ‚alchymistu‘, který najde odvahu vplout do neznámých vod.

_

náhledové foto: Jiří Bartoš

aktuální výstavy prezentující výtvarnou fotografii:

Fotografické experimentování – Lidové sady, Liberec, do 27.3. 2015
Eva Vlašičová – Evline Svety – galerie Černý Jeřáb, Česká Lípa, do 20.3. 2015