Prosincový přehled vybízí k rozjímání a reflexi. Začneme pozvánkou na retrospektivní výstavu výtvarníka a fotografa Jana Svobody. V Leica Gallery můžete shlédnout cykly Jana Ságla z období komunistického Československa. Jan Paravan experimentuje na svých fotografiích nočních krajin se současnými a historickými médii. Malíř Zdeněk Šplíchal nabízí poetiku bytí, jež se promítá v jeho obrazech, kresbách a 3D objektech. VCG v Pardubicích představí průřez dílem Františka Skály z posledních let. A jak se říká, „to nejlepší na konec“ – bratislavská výstava nejvýznačnějšího rakouského fotografa Rudolfa Koppitze s příznačnýcm názvem – Fotograf génius. Jako bonus zveme do pražského Karolina na výstavu k letošnímu výročí Sametové revoluce – Listopady.
_
Jan Svoboda – Fotografie ze sedmdesátých let
16.10. 2014 – 18.1. 2015, Galerie Josefa Sudka, Praha
Jeden z nejosobitějších českých fotografů 20. století Jan Svoboda má vlastní samostatnou výstavu, kde můžete vidět výběr cenných fotografií ze 70. let ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Jedná se především o poetická zátiší a volnou tvorbu.
“Jedná se o práce ze sedmdesátých let, kdy byl Svoboda akceptován jako výtvarník pracující s médiem fotografie,” popisuje výstavu kurátor Jan Mlčoch.
“V té době pracoval v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze jako fotograf-dokumentátor. Komorní výstava také připomene jeho autorsky adjustované práce, v nichž částečně navázal na starší realizace Josefa Sudka. Ukazuje se, že mezi díly obou tvůrců jsou mnohé paralely,” dodává.
Jan Ságl – Deset stran jedné mince
7.11. 2014 – 18.1. 2015, Leica Gallery, Praha
Přestože dnes žijeme ve svobodném státě, cítíme, že o svobodu je třeba usilovat neustále, znovu a znovu a v nejrůznějších rovinách. Ve vztahu ke společnosti, k ostatním lidem, ale i k sobě samému.
Proto se výstava pořádaná v souvislosti s 25. výročím listopadové revoluce soustředí právě na toto téma, které se v různých podobách táhne jako více či méně patrná spojnice celým dílem Jana Ságla. Ačkoli byl Jan Ságl jedním z aktivních dokumentátorů dění po listopadu 1989, soustředí se výstava především na vybrané cykly, které Jan Ságl realizoval v době života v komunistickém Československu. Prostřednictvím deseti cyklů jeho fotografií zachycujících často velmi osobní témata může divák postupně prozkoumávat různé aspekty hledání svobody (ať už občanské, či vnitřní, osobní svobody), pocitů jejího ohrožení či ztráty i doteků svobodného světa.
Jan Paravan: Night dive
20.11 – 18.12, Experimentální prostor NoD, Praha
Projekt Noční ponor, je experiment vznikající na bázi mobilních technologií, fotografie nočních krajin jsou zachyceny mobilním telefonem. Převedením digitálního obrazu na plátno (digitální tisk a speciální povrchová úprava?) svou hutností připomínají přírodu starých olejomaleb.
Jan Paravan je studentem v Atelieru textilní tvorby Jitky Škopové na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, jeho přirozený zájem o fotografii jej přivedl k současné stáži v Ateliéru Fotografie Alexandry Vajd A Hynka Alta tamtéž. V sérii lehce emocionálně přemýšlivých fotografií autor zkoumá limity současných a historických médií včetně experimentu s povrchy (horní vrstvy) podkladového materiálu vedoucí mnohdy k zmatnění nosné vrstvy.
Zdeněk Šplíchal – Na okraji reálna
10.11. – 28.12., Galerie Dion, Praha
S blížícím se koncem kalendářního roku pociťujeme potřebu zastavení, tichého rozjímání a kontemplace, spočinutí mysli v nejvnitřnějším já. Pozváním a inspirací k takovému stavu duše nám může být i probíhající výstava Zdeňka Šplíchala v Galerii Dion, výběr z jeho tvorby posledních pěti let zahrnující obrazy, kresby i trojrozměrné objekty s jednotící ideou poukazů na poetiku bytí s vědomím univerza v rozpětí polarit chaosu a řádu, náhody i předurčenosti.
František Skála – EXPO
26. 11. 2014 – 1. 3. 2015, VCG v Pardubicích, Dům U Jonáše
Pardubická přehlídka je průřezem Skálova díla z posledních několika let. Představí autorův výběr z obrazových cyklů i prostorové objekty a instalace. Vedle souboru Špionážních fotografií a Fotoobrazů zachycujících nevšední momentky jako záblesky každodenních situací bude vystaven i cyklus Příběh K. Decaye Larise, který sdílí poetiku Skálova úspěšného fotokomiksu Skutečný příběh Cílka a Lídy. Soubor Krajiny z bezčasí přináší monochromní termokresby úsporností a vzdušností připomínající čínskou tušovou malbu. Vystaveny budou i známé Tabulky s šifrovanými informacemi nebo několikadílná instalace Casette per colori – hold neznámému malíři, jehož dílo bylo odsouzeno k zapomnění. Milovníci Skálových hudebních nástrojů se mohou těšit na nové modely kytar. Několik světelných objektů bude jistě v zimním čase přitahovat svým neopakovatelným kouzlem a jako bludičky povedou návštěvníka výstavou. Nejrozsáhlejší z nich je světelná instalace EXPO 3000, která připomíná další s faset Skálovy osobnosti – jeho práce scénické a architektonické.
Rudolf Koppitz – Fotograf génius
29. 10. 2014 – 11. 1. 2015 / GMB – Pálffyho palác, Bratislava
Rudolf Koppitz (1884 – 1936) patří mezi nejvýznamnější rakouské fotografy. Je mezinárodně uznávaný pro svůj unikátní způsob míchání piktorializmu, Art Deco a „Heimatkunst“.
Výstava ukazuje přibližně 62 fotografií ze všech období umělcovy tvorby. Kromě jeho známých aktů (včetně možná nejznámější fotografie Studie pohybu, 1925) výstava nabízí i několik raných krajinek vyvolávaných různými komplikovanými technikami tisku, také sérii fotek, kterou vytvořil jako průzkumný pilot vzdušných sil během první světové války.
_
Listopady
17.11. 2014 – 28.2.2015, Karolinum, Praha
V pražském Karolinu bude 17. listopadu 2014 za účasti prezidentů pěti středoevropských států otevřena výstava Listopady/Novembers. Půjde patrně o největší výstavu připravenou k letošnímu výročí studentského svátku. Věnovat se bude nejen sametové revoluci a listopadu 1939, ale také válečným událostem, které vedly k vyhlášení Mezinárodního dne studentstva a proměnám svátku za vlády KSČ.
Výstava připomene také osudy lidí, kteří 17. listopady v uplynulých 75 letech prožívali a spoluutvářeli jako demonstrující studenti, vězni v koncentračních táborech i komunistických vězeních, českoslovenští vojáci v zahraničí nebo členové vedení univerzity.
Podstatnou část expozice tvoří dobové rozhlasové a televizní nahrávky. „Podařilo se nám získat například projevy Emila Háchy a Edvarda Beneše bezprostředně reagující na popravy studentů a uzavření vysokých škol. Mají zcela protikladný náboj, první rezignovaný a uklidňující, druhý odhodlaný a burcující“, doplňuje Jareš.
Na výstavě bude možné vyslechnout také unikátní nahrávky rozhlasových her o 17. listopadu, které vytvořili českoslovenští studenti za války v Anglii. „Jsou někdy až úsměvně patetické, ale to k napětí válečné doby patří“, dodává Petr Cajthaml.
Představeny budou také video záběry z listopadu 1989 či nahrávka pořadu Svobodné Evropy, v níž poprvé zazněla informace o „mrtvém studentovi“ z Národní třídy.
_