V neděli 26. dubna proběhl Světový den dírkové fotografie. Přeložili jsme pro vás z angličtiny rozhovor s fotografem Jozefem Pajerským, který připravila Alexandra Galambová.
…
,,Před pár lety jsem na internetu narazil na dírkové fotografie. Jejich vzhled mě fascinoval. Trochu neostré, hodně široké, s temnými okraji a s tou dírkovou atmosférou, kterou nejde popsat. Tehdy jsem ještě netušil, jak je možné takový snímek vytvořit.“
Světový den dírkové fotografie je mezinárodní akce, která podporuje a oslavuje tento úžasný starý technologický fotografický proces. Koná se každoročně od roku 2001, vždy poslední dubnovou neděli. Lidé na celém světě se mohou zapojit, vyrobit si své vlastní dírkové komory a dívat se kolem sebe jinak. V tento den každý účastník pořídí jeden snímek s dírkovou komorou a nahraje ho na internetovou stránku. Z každého ročníku je galerie s mnoha dírkovými fotografiemi seřazenými podle země nebo regionu.
http://pinholeday.org/gallery/2015/index.php?page=1
O dírkové fotografii jsme hovořili se slovenským fotografem Jozefem Pajerským. Pojďme se podívat, co nám o ní řekl:
…
Jozefe, můžete vysvětlit, co je dírková komora?
Dírková komora – známá též jako camera obscura – je fotografický přístroj ve své nejjednodušší podobě. Nemá žádný objektiv, jen nepatrnou dírku. To je vše, co potřebujete k vytvoření fotky – malý otvor a tmavý prostor, kde může být obraz promítnut. Tento jev již dávno popsal Aristoteles nebo čínský filosof Mo-Ti. Dírková komora je v podstatě tmavá krabice s jedním nebo více malými otvory. A malými mám na mysli opravdu malé: jako ty udělané hrotem jehly nebo špendlíku (špendlík je anglicky pin – proto pinhole camera).
„To, co vidíte na vlastní oči, se zcela liší od verze, kterou vidí váš fotoaparát.“
Jak si mohou naši čtenáři vyrobit svou vlastní dírkovou komoru?
Na internetu existuje spousta DIY článků o tom, jak vytvořit dírkovou komoru. Doporučuji řídit se jedním z nich. Nicméně, můžete si vytvořit vlastní dírkovou komoru z jakékoli neprůsvitné krabice. Je velmi důležité zkontrolovat, že dovnitř neproniká žádné světlo, jen přes dírku. Potom je třeba přiložit na druhou stranu krabice fotografický papír (nebo nějaký jiný světlocitlivý materiál) – a udělat to v naprosté tmě. Zavřete krabici, zakryjete dírku a připravíte se na focení. Vzhledem k malému průměru dírky může expoziční doba narůstat od několika minut až po několik hodin. S dírkovou komorou můžete také exponovat nepřetržitě po dobu několika měsíců nebo dokonce let. Když už jsme zmínili tyto opravdu dlouhé expozice, dostáváme se do další kategorie dírkové fotografie, která se nazývá solarografie.
Je dírková fotografie drahá záležitost?
Pokud si chcete zkusit vyrobit svou první dírkovou komoru, tak to není drahé: když použijete nějakou starou krabici, kterou najdete doma, jediné výdaje budou za fotografický film nebo papír a jeho vyvolání. Pak záleží na tom, kolik snímků uděláte – protože každý záběr něco stojí, když se to tak vezme. Celý proces by se dost prodražil, pokud byste měli v plánu vytvořit velmi velký fotoaparát s obrovským papírem, přibližně s jednou stranou delší než 1 m. To stojí mnohem víc a musíte použít víc vývojky, ustalovače atd. Ale na začátku to není o penězích. Je to víc o experimentování a zábavě.
Je možné získat i barevný výsledek, nebo jen černobílý?
Obojí. Záleží na tom, který film použijete nebo jak poté papír zpracujete. Někteří lidé dokonce používají digitální fotoaparáty, ale to nedoporučuji.
Žijeme v digitálním světě. Myslíte si, že dírková komora má nějakou budoucnost?
Princip dírkové komory byl objeven před mnoha tisíci lety a já si nemyslím, že v brzké době zanikne. Existuje mnoho lidí zapálených pro tuto techniku a ti ji udržují na živu. Šíří informace a vytvářejí události, workshopy a webové stránky, aby se ostatní mohli dozvědět víc o tomto fenoménu. Dírková fotografie je opakem rychlého digitálního a ‚smartphone‘ fotografování, a to je její největší zbraň. Protože budou vždy existovat lidé, kteří chtějí zpomalit a zkusit něco jiného.
Jaká je Vaše hlavní motivace dělat dírkové fotky?
Pro mě je dírková fotografie relax a zpomalení. Když se chystám fotit dírkovou komorou, přemýšlím jinak. Dírková komora nemá hledáček. To znamená, že nevíte, co přesně máte v okénku a jak to vypadá. Samozřejmě to můžete odhadnout, nebo si můžete na vašem fotoaparátu vytvořit nějaké vodítko, ale v podstatě stačí představit si scénu. To, co vidíte na vlastní oči, se zcela liší od verze, kterou vidí váš fotoaparát. To je to, co mě baví nejvíc. Někdy jsem po vyvolání zklamaný, protože jsem čekal něco jiného, než mi filmový negativ nabízí. Ale to je součástí dírkové fotografie. Miluji tento proces se všemi jeho klady a zápory. Pro mě to není vždy jen o finální fotce. Je to o tom, jak ji tvoříte, jak o ní přemýšlíte. Moc rád trávím čas v temné komoře, vyvolávám filmy a zvětšuji. Je to určitý druh rituálu, který začíná vytvořením vlastního fotoaparátu a končí ručně vyrobenou zvětšeninou. Je škoda, že celý tento rituál praktikuji jen s několika fotkami. Většina mých dírkových záběrů končí jako skeny na pevném disku.
Můžete doporučit nějaké zajímavé webové stránky, umělce nebo místa, která se týkají dírkové fotografie?
V roce 2013 vyšla zajímavá knihu o dírkové fotografii. Jmenuje se Obscura 121 views. Tato kniha obsahuje 121 dírkových fotografií od fotografů z celého světa. Je to projekt započatý designéry v Berlíně. Na Facebooku můžete tento projekt najít pod názvem Obscura book. Jelikož pocházím ze Slovenska, chtěl bych zmínit slovenské webové stránky. Vytvořil jsem tyto stránky jako součást mé loňské bakalářské práce. Na webu jsou zveřejněné galerie slovenských fotografů, kteří používají dírkovou komoru. Mimo to tam jsou i krátké blogy o dílnách, které jsme uspořádali na Slovensku.
V našem životě existuje mnoho důležitých věcí, kterými trávíme čas. Práce, láska, rodina, povinnosti. Co kdybychom se na chvíli zastavili a užili si den něčím kreativním?
_
Autorka původního textu v angličtině: Alexandra Galambová pro Fotofestiwal Lodz:
https://fotofestiwalblog.wordpress.com/2015/04/20/worldwide-pinhole-photography-day/
_
Preklad z angličtiny pro AFUK: Naty Stehlíková (korektura: Jozef Pajerský a Tess Red)