Kateřina Bukolská svlékla svého prvního hosta DONAHA, fotografa Miloše Burkhardta.

*

Burkiho tvorbu jsem před pár lety potkala na výstavě podvodních aktů “ Z nitra „. Od té doby se těším na každou fotografii, kterou zvěřejní. Je radost sledovat jeho neutuchající snahu objevovat krásu ženského těla. Provokativní erotika, něžná romantika, příběhy ženské duše, oslava jejího těla, to vše  v jeho fotografiích můžeme hledat a opakovaně nalézat. A dnes se můžeme od něj dozvědět i něco navíc …

*

Jsi spokojený se svou tvorbou, je něco co bys chtěl zlepšit či změnit ?

Jelikož se fotografií neživím, tak mám oproti profesionálům absolutní svobodu. Nemusím brát žádný ohled na to, jak budou moje fotky vnímány širokým publikem, či jak budou komerčně úspěšné. Mým největším potěšením a zároveň odměnou je, když se fotka líbí mně a té osobě, co na té fotce je. Mám takové fotografie a doufám, že vzniknou v budoucnu i další. Je zároveň pravda, že pokud zpětně vidím některá svá dílka, tak mi v současnosti vytvoří mnohdy úsměv na tváři. Asi to patřilo k tomu období, kdy vznikly a odpovídaly mým pocitům. Člověk se v průběhu života mění a získává na svět jiný pohled. To se odrazí i v pojetí jeho tvorby.

 

IMG_4322-001 (1)IMG_4287

 

 

 

 

 

 

Fotíš s přestávkami, kdy inspirace nepřichází, nebo se ti obrazy v hlavě objevují jako nikdy nekončící film?

Když nějaký čas z nějakých důvodů nemůžu fotit, tak začnu chytat klasicky absťák. Je to droga. Tvoří se mi v hlavě obrázky a dokonce se mi o nich i zdá. Ale mám vyzkoušený, že ne každý „geniální“ nápad, co mne ve snu napadne a stihnu si ho ještě v polospánku poznamenat nebo načrtnout, se potom ráno po probuzení jeví stejně tak dobrý, jak se ve snu zdálo. Zpravidla to bývá právě naopak. Buď je to hrozná blbost nebo klišé. Člověk téměř neustále vědomě či podvědomě přemýšlí o tom, jak zachytit nebo vytvořit ten či onen obraz. Skládáš si ho postupně v hlavě jako mozaiku. Vymezuješ kostičky a políčka až ti z toho vznikne plán. Nafotit ho potom už je jen otázka, jak je to náročný pro modelku, techniku, popřípadě lokaci a světla.

 

Máš rád nějaký konkrétní typ modelek? Pracuješ se stále stejnýma, či hledáš i nové?

Mám okolo sebe okruh modelek, se kterýma tvořím již léta a vím, která je či není k mému záměru vhodná. S mnohýma naše spolupráce přerostla i do dlouholetých přátelských vztahů. Je to příjemný,  protože víme, co jeden od druhého můžeme očekávat a pokud něco tvoříme, jedeme téměř na jistotu. Zároveň se nebraním a často experimentuji i s někým novým. Je to pro mne vždy výzva, zkusit zabloudit do neznámých krajin a pokusit se udělat nějaký smysluplný obrázek. Pro mne je souhra s modelkou hodně důležitá, bez ní by nevznikla ani fotka na občanku. Každý člověk má svoji osobnost a individualitu.  Pokud chceme něčeho dosáhnout, musíme najít společný konsenzus a někde se prolnout. Jestliže k tomu nedojde, je všechna snaha jen marnost.

 

 Při focení jsou tebou dány pevné mantinely,  nebo naopak necháváš modelkám část kreativity a svobody?

IMG_4370Pokud fotím pro sebe a ne pro modelku něco do památníčku, určuji já pevné mantinely. Snažím se jí vysvětlit předem svůj záměr a co konkrétně po ní chci. Když vím, že pochopila, o co mi jde, tak jdeme fotit. V průběhu focení ji koriguji a postupně se dostáváme tam, kam potřebujeme. To je fáze, kdy je pro obě strany nutná absolutní koncentrace, abychom se pohybovali na stejné vlně. Pokud se to podaří, tak tvoříme a máme vyhráno.

 

Máš nějaký fotografický vzor?

Nemůžu říct, že bych měl nějaký konkrétní fotografický vzor, ale obdivuju a líbí  se mi určití  autoři. Teď bych jich mohl jmenovat celou řadu, ale to, že se mi jejich práce líbí, tak jako vzor bych je nepovažoval. Líbí  se mi některé fotografie, které já bych v životě nenafotil i kdyby do mě mlátili krumpáčem. Já dělám pocitově a určitě se nedá ani vyloučit, že v podvědomí určitý  vliv na tu či onu fotku tam od nějakého jiného autora je.

 

Máš pocit, že  tvá nejlepší fotografie už vznikla či máš dojem, že na tebe teprve čeká ?

Doufám,že moje nejlepší fotka ještě nevznikla, i když samozřejmě existuje pár mých fotografií, ke kterým se občas vracím a jsem za ně rád, že je mám.

 

Děkuji ti za rozhovor a přeji nadále dobré světlo ve všem, co děláš!

*

Miloš Burkhardt se představuje:

_MG_2807 (2)„Fotografie pro mě znamená prostředek k vyjádření mého hlubokého respektu a obdivu ke kráse ženského těla, k ženám jako takovým. Příroda stvořila dar, monument: ženské tělo, jenž je přirozené, nádherné a zároveň naprosto dokonalé ve svých křivkách a tvarech. Velikosti takového počinu se může rovnat jen nevyčerpatelnost a nadčasovost tohoto tématu, ženského aktu ve fotografii.“

 

 

Další práce autora můžete najít zde:

www.burki.cz

www.cargogallery.eu

www.BB702.cz