Pro dnešní lyriku nám něco ze své tvorby poskytl básník, prozaik, textař a v neposlední řadě fotograf Miroslav Václavek.

 

Prvnímu

 

Z popelu noci mé povstává den

rozsvěcí světlo dne kdosi zas nám

stínítkem oblaků dívám se ven

jak se na nebesích uklízí krám.

 

Z výlohy zmizely hvězdy i pulsary

přívěsky na ruce ty z černých děr

mlhovin zasněných zalité jantary

řetízky ze stínů a jiných sfér.

 

 

A čaj ten točí se ve směru hodinek

zamyšlen nad čímsi mlčím jak hrob

a pára na tváři jak tisíc vzpomínek

stéká mi kolem úst namísto slov.

 

Uzavřen do čtyř stěn v kleci jak pták

dívám se očima okenních skel

prvnímu slepému daruji zrak

a nevím jen, co ještě chtíti bych chtěl. 

 

Miroslav Václavek (*1965) Rýmařov:

básník, prozaik, hudební textař a umělecký fotograf.

Více o autorovi a jeho tvorbě:

https://miroslav-vaclavek.webnode.cz/

http://www.vaclavek.eu/