To máte dilema. Zvětšovat jenom v noci, abyste nemuseli zatemňovat okna, nebo vymyslet, jak zatemnit dvě poměrně velká okna a jako bonus jedno malé?
Tohle se ve mě odehrávalo posledních pár týdnů. Nakonec mne blížící se termín mé výstavy v dohnal k tomu, že jsem svoji pracovnu, dočasně přetavenou v temnou komoru, zatemnil.
Máte-li zatemněnou komoru, nemáte výmluv. Prostě to z těch negativů musíte nazvětšovat. Napřed jsem se zbavil kinofilmu, z něj to na papír namlátíte jako na běžícím páse. Jeden film, jedno měření plus mínus jedna vývojka, žádné moc velké odchylky.
Poté se potrápíte se středním formátem. Negativy z Dartmooru v průběhu let jedním flexaretem, druhým Flexaretem a nakonec Bronicou. ‚Každej pes jiná ves.‘ Trénink v odhadování „… hmm, zkouška mi ukazuje asi 45 sekund dobu osvitu, tak dáme 60 sekund a pak možná ještě dalších 10 na dotažení oblohy nebo zatažení okrajů …“ Po desáté zvětšenině už zkoušky ani nedělám.
Jde to dobře. Ještě mě tento týden čeká pár obrázků ze středního formátu a pak už pohoda, začnu zvětšovat z malého velkého formátu 5 x 4 palců. S těmi se pracuje nádherně, moc se na ně těším.
Pak už jen vybrat zvětšeniny, které půjdou na výstavu, zaretušovat, nařezat pasparty, zapaspartovat a zarámovat a hotovo!
Vernisáž výstavy černobílých fotografií Leoše Stehlíka se koná v pátek 27.5. v zámeckém špýcharu v Žirovnici. Srdečně všechny zveme.
Více informací najdete zde