A je tu zas podzim, konec sezony. Zlatobýl kanadský už nám v Josefově Dole opět odkvetl. O víkendu spadly teploty a léto skončilo. Vlastně se na to období těším. Nejsem ve fotografování žádnej mlhař, teda možná bych byl, nebýt lenosti a nechuti do té sychraviny vystrčit nos a objektiv.
Včera odpoledne mě ale jizerské scenérie dostaly. Zas se ve mě upozadil portrétista a probudil krajinář. Stromy začínají hrát barvami, mezi kopci se líně válí mraky a mě baví jezdit, chodit a jen tak na tu nádheru koukat. „Přeci to nebudeš fotit“, říká mi vnitřní hlas! To je něco, co si musíš užít, pokochat, zaznamenat obraz ve své hlavě a jít dál.
Nebo snad?