Nahota – věčné téma – jejíž podoba i vnímání ve fotografii se neustále vyvíjí. Jak to ale dopadne, když se spojí stará technologie se současným pojetím aktu?

Fotografie je s nahotou spjatá už od samého vzniku fotoaparátu. V podstatě můžeme říct, že erotika se zasloužila o rozmach fotografie mezi širokou veřejností už v první polovině 19. století. S rozvojem průmyslového kapitalismu a nástupem fotografie se pornografie stala masovým zbožím. A tak kromě demokratizace portrétu, kdy si de facto každý mohl nechat vyhotovit vlastní podobiznu, se fotografie postarala i o demokratizaci pornografie.

Ed Ross Ed Ross Ed Ross

Přestože byla pornografie zakazovaná a zákonem přísně stíhaná, šíření erotických obrázků to nezastavilo. Důvod byl jednoduchý: pornografií se bavili všichni a tak se i stala záležitostí, o které se ví, ale nesluší se o ní veřejně mluvit. Baudelaire v polovině 19. století ve své stati Moderní obecenstvo a fotografie píše: „Záliba v necudnosti si nenechala ujít tak krásnou příležitost k ukojení. A ať nikdo neříká, že se jen školáci bavili těmito hloupostmi; celá společnost byla jimi nadšena.“

Ed Ross Ed Ross Ed Ross

 

 

 

 

 

V té době se i vymezuje pojem pornografie. Co to vlastně je a kde bychom ji měli trpět? Některé umělecké akty jsou tak od postihu z pornografie osvobozené, jenže fotografie v té době ještě není přijímána jako umělecké dílo. A tak nastává ten paradox, kdy zatímco malované obrazy nejsou brány za nemravné, jejich reprodukce už ano. Takový případ se stal např. v roce 1887, kdy byl zadržen obchodník s obrazy Alfred Knoedler a obžalován z šíření nemravnosti poté, co se pokoušel prodat fotografické reprodukce maleb aktů francouzských malířů, jako byli Bouguereau, Henner, Cabanel. Knoedler byl odsouzen s vysvětlením, že malby samy o sobě nemravné nejsou, ale jejich fotografické reprodukce ohrožují mravnost mládeže a nekulturních mas, neboť v nich probouzejí chlípnost.

Ed Rosso Ed Ross Ed Ross

 

 

 

 

 

 

 

Můžeme dnes pouze kroutit hlavou nad tím, že za pornografii byla ve své době brána i některá díla od Františka Drtikola. Na jednu stranu tak tento český fotograf budil v některých lidech pohoršení, na druhou stranu byly jeho akty už ve své době velice oblíbené a distribuované i do zahraničí. František Drtikol se věnoval fotografování aktů již v Příbrami, objevují se však názory, že důvodem, proč z rodného města odešel, bylo právě puritánské katolické prostředí. Během své fotografické kariéry byl Drtikol ještě několikrát nařčen ze šíření pornografie, pernou chvilku jistě zažil, když mu americké celní úřady zabavily zásilku fotografií na výstavu a navrhli ji zničit jako pornografii. K tomu naštěstí nakonec nedošlo.

Ed Ross Ed Ross Ed Ross

 

 

 

 

 

 

V dnešní době tyto historky o přehnaných morálních zásadách spíše vyvolají úsměv na rtu, přestože se jedná o docela nedávnou dobu, 100, 150 let? Staré černobílé snímky aktů představují se svou cudností něco zastaralého a vyvolají spíše nostalgii; dnes „letí“ fotografie barevné, bezprostřední, prvoplánové, surové a především technicky dokonalé.

Ed Ross Ed Ross Ed Ross

 

 

 

 

 

 

Staré se současným se pokouší ve své tvorbě spojit fotograf Ed Ross, osmačtyřicetiletý bývalý právník, který nezískal žádný odborný trénink ve fotografii, ale začal  si jen tak sám pro sebe fotit před asi 4 lety. Fotografie pro něj představuje především koníček, jak říká, v dnešní době to už ani jinak nejde. Jen málo lidem se podaří se fotografií uživit. On ty ambice ani nemá. Miluje staré věci, a tak sáhl i po jedné z nejstarších fotografických technik – mokrém kolodiovém procesu. Jako náměty si přitom vybírá, až na pár výjimek, především ženy – nebo ještě lépe – herečky. Jeho tvorba je divadlo, je to hra, ve které ženy hrají hlavní roli. Ačkoliv tyto snímky nejsou nijak zvlášť stylizované do historických časů, už sama technika se svými nedokonalostmi a měkkostí obrazu z nich udělá něco minulého, zastaralého.

Ed Ross Ed Ross Ed Ross

 

 

 

 

 

 

 

Více fotografií Eda Rosse naleznete na stránkách http://edrossphotography.com.