Přesně 130 let uplynulo od narození známého českého fotografa Františka Drtikola. Jeho dílo si můžete v těchto dnech připomenout díky výstavě Bromografie, která se koná v galerii Josefa Sudka.

Pří mé tvorbě opírám se o biblický výrok genese: Bůh stvořil člověka k obrazu svému. Že ho nestvořil oblečeného, je jisté, neb člověk se rodí nahý. A proto dívám se nan nahotu jako na dílo boží, jako na krásu samu, jako na nejmorálnější, nejsamozřejmější věc. A tvrdím,že by bylo lidstvo přirozenější, upřímnější a krásnější, kdyby více chodilo nahé.“ Tuto myšlenku si 9. 11. 1934 František Drtikol zaznamenal písemně do svého zápisníku.

APE3a216e_pict4444ure

Dnes si pod jménem Františka Drtikola představíme právě akty, nahá zvlněná těla a hry s dámskou siluetou a stínem, málokdo už si vybaví při jeho jméně portréty a krajinky, které také fotografoval. Portréty mu zajišťovaly prestiž ve společnosti tehdejší pražské smetánky, ale byly mu také chlebem. Fotil osobnosti z kulturní scény, politiky nebo slavné tanečnice (jednu z nich si také později vzal za ženu). Drtikolovy krajinky, to je především soubor padesáti volných listů olejotisků Z dvorků a dvorečků staré Prahy, v nichž zachytil mizející pražská zákoutí. Dvory a dvorečky stály na počátku Drtikolovy kariéry v roce 1911, poté už pracoval téměř výlučně ve svém ateliéru ve Vodičkově ulici.

7

Drtikolova výstava v domě Josefa Sudka

Výstava, kterou v těchto dnech můžete vidět v Galerii Josefa Sudka, vznikla na počest 130. výročí ode dne narození Františka Drtikola a připomíná období první poloviny 20. století, tedy éru, kdy byl tento příbramský rodák žijící mezi lety 1883 až 1961, na svém vrcholu, alespoň co se vlivu a prestiže týče. V té době spolupracoval Drtikol s poděbradskou firmou Bromografia, která umožňovala větší rozšíření jeho děl mezi milovníky umělecké fotografie. Nedělejme si však plané iluze, že by tehdejší společnost byla kulturnější než ta dnešní. Kurátor výstavy Jan Mlčoch objasňuje, že za úspěchem Františka Drtikola stála především erotická tématika fotografií, která měla za následek hojnou distribuci, a to i za hranice Československa. Je zajímavé, že ačkoliv Drtikolovy snímky byly na tu dobu nadmíru erotické a smyslné, jejich autor se kvůli nim nikdy nedostal do větších problémů.

SAM_0239 SAM_0105

František Drtikol si neděl těžkou hlavu s tím, že zobrazovat nahotu ve fotografii bylo v té době přinejmenším dost troufalé a ženu odhaloval v celé své kráse. Pohrával si s dámskými siluetami, se stíny a těla dával do kontrastu s různými rekvizitami. Některá zátiší (např. lebky) bylá už téměř na hraně vkusu a sám Drtikol je později označil ve své tvorbě za nešťastné. Drtikol prošel několika styly, od pozdní secese přes art deco po moderní kubismus a konstruktivismus, ale ani avantgardní způsob vyjádření nesebral dívčím tělům na kráse a smyslnosti.

VHA48fc1c_K_drtikol

Výstava může být pro leckterého milovníka starých fotografií náročnou zkouškou už pro výstup, který musí člověk zdolat, aby se dostal do Galerie Josefa Sudka, jde-li směrem z Malostranského náměstí. Na vrcholu však čeká příjemná podívaná. Roztančená těla, zasněné pohledy, plné dívčí křivky, vlastně nic, co by se vymykalo typické tvorbě Františka Drtikola, přesto některé snímky budou pro návštěvníka neznámé. Výstava se jmenuje podle technologie, kterou fotografie vznikaly – bromografie. Ta se používala  na rozmnožování pohlednic a katalogů, v případě Drtikola však tak trochu ztrácela svůj význam, protože v jeho době platil přísný zákaz posílání pohlednic, na nichž byl obraz erotického charakteru. I přes všechna omezení se Drtikolovy snímky velice rychle a hojně šířily. Ale jak, to dodnes zůstává záhadou.

František Drtikol: Bromografie
17. leden—21. duben 2013
vstupné 10 Kč
Více informací na stránkách Uměleckoprůmyslového muzea.