Do pražské Leicy doputovala výstava prestižního amerického fotografa Elliotta Erwitta. Soubor 50 snímků shrnuje to nejzásadnější z jeho fotografické kariéry.

Elliott Erwitt Elliotta Erwitta bychom dnes mohli označit za klasika světové fotografie. Budeme-li jeho kariéru datovat od roku, kdy se stal členem agentury Magnum, pak je výstava v Praze zároveň i oslavou k 60letému výročí. Psal se rok 1953, kdy se ho Robert Capa rozhodl připojit ke skupině jako sedmého člena a poté stačilo Erwittovi pouhých 15 let, aby se postavil do čela této věhlasné agentury. Nutno připomenout, že sehrál i klíčovou postavu, která zapříčinila publikování a šíření Koudelkových snímků z invaze v Československu do mezinárodního tisku.

To, co se se nám autor snaží předat není ani tak zpráva nebo svědectvím, jako spíše úvaha o lidech a životě vůbec.

Erwittův životopis snad netřeba připomínat; milionkrát opsané a přepsané datace se stávají nudnou rekapitulací vedle fotografií, které nezapřou dlouhou životní cestu. Elliott Erwitt vytvořil něco, čemu říkáme humanistický dokument, ale v tom nejlaskavějším slova smyslu. Snímky v jeho podání jsou vlastně velice rafinované; na první pohled zřejmé sdělení dostává po hlubším prozkoumání další rozměr. Postupně tak zjišťujeme, že to, co se se nám autor snaží předat, není ani tak zpráva nebo svědectví, jako spíše úvaha o lidech a životě vůbec.

Elliott Erwitt Elliott Erwitt

 

 

 

 

 

Putovní výstava vytvořená speciálně pro síť galerií Leica je v oběhu už více než rok. Sám Erwitt se speciálně pro tuto událost postaral o výběr 50 fotografií, které bychom mohli označit za jeho kultovní. Nechybí samozřejmě známé snímky čtyřnohých miláčků, ale bylo by škoda omezovat se ve zmínce na Erwitta pouze na tyto usměvavé obrázky psů a jejích páníčků.

Elliott Erwitt Zahrnuty jsou kousavé a ironické momentky, jako například snímek z roku 1967, který vznikl při jedné svatbě na Sibiři. Muž nalevo jakoby věděl o životě všechno, zatímco ti vpravo netušíc se hrnou do manželského svazku. Výraz v tváři obou svatebčanů je plný otázek a nejistoty. Co je tam za prahem dveří, kam za okamžik vstoupí? „Používám tuto fotografii, když se některý z mých přátel žení. Anebo rozvádí. Jako dárek,“ vyjádřil se k této fotografii Erwitt, jehož oba rodiče pochází z Ruska.

Protichůdné situace jsou pro Erwittovo dílo takřka typické, ať už mluvíme o kontrastech fyzických a na první pohled viditelných, nebo mentálních. Právě tyto protiklady navozují dráždivé konflikty, podtexty a napětí. Skupinku návštěvníků galerie viditelně více zaujal obraz nahé ženy než té oblečené; u aktu stojí houf, který  je tvořen výhradně muži, zatímco vedlejší oblečený portrét upoutal jedinou ženu.

Elliott Erwitt Elliott Erwitt
Občas se nás však zmocňuje nedůvěra, zda to, na co hledíme, je ještě spontánně zachycený snímek, anebo už aranžovaná scéna. Ačkoliv Erwitt trvá na svém: „Fotím jenom to, co vidím před sebou.“ Jinak je to u focení komerčních zakázek. Ale ty, dle svých slov, jen málokdy vystavuje. Ne však proto, že by se mu nelíbily, ale proto, že komerci dělá pro jiné. Jiný případ nastává u focení některých známých osobností, kde splývá komerční zakázka s autorskou tvorbou. Výstavní soubor vytvořený speciálně pro síť Leica zahrnuje hned několik snímků, na kterých vidíme známou tvář, například portrét zamyšlené Marilyn Monroe nebo kouřícího Fidela Castra anebo jednu z reportážních fotografií, která zobrazuje první dámu Jacqueline Kennedyovou na pohřbu svého muže.

Elliott ErwittPražské publikum se s Erwittovými snímky mohlo naposled setkat před necelými 10 lety. I tehdy se jednalo o koncept  vytvořený speciálně pro síť Leica Gallery. Návštěvník pamatující tuto výstavu ještě na Pražském hradě, kde toho času pražská Leica sídlila, bude při procházení současné výstavy možná trochu zklamán, když uvidí, že výběr fotografií je takřka shodný.

Nynější Erwittova výstava, která trvá do 5. ledna 2014 nese název Personal best for Leica. Letos je to již druhá autorská výstava člena agentury Magnum v pražské Leice; v létě zde představil svůj výstavní cyklus “Příjezdy a odjezdy | Moskva – Ulánbátar – Peking” dánský fotograf Jacob Aue Sobol. Těšíme se, co si pro nás Leica nachystá v příštím roce.

PERSONAL BEST FOR LEICA
Termín konání: 8. 11. 2013 – 5. 1. 2014
Leica Gallery Prague, Školská 28, Praha 1
www.lgp.cz