Pro dnešní lyriku nám něco ze své tvorby poskytl básník, prozaik, textař a v neposlední řadě fotograf Miroslav Václavek. Read more →

Vláďa Ploca hledal velmi fotogenické město bez davů turistů a neustálého popojíždění od památky k památce. Našel ho v březnovém Lisabonu. Read more →

Vzlétněte s Vláďou Hudečkem do lyrických výšin. Read more →

Štěpán Rak je světový kytarový virtuos, skladatel, profesor pražské Akademie muzických umění. To se o něm dozvíte na jeho webu. Už se ale nedozvíte, že je to také velmi zajímavý fotograf. Read more →

František Vrba není čtenářům AFUKu neznámý a tak není potřeba dlouhého představování. Read more →

Přinášíme další Fotostory Štěpánky Burešové.  Read more →

Přinášíme reportáž Štěpánky Burešové z vernisáže výstavy a srazu fb skupiny MF CZ/SK na VII. OVARtu, který se konal 22. října 2017 v restauraci U Sapíka v Dobšicích u Znojma.

 

 

Šéf OVARtu:   Přemek Dufek *

Vystavující:      Richard Beneš*, Radana Bezděková*, Štěpánka Burešová*, Vladimír Hudeček*, Vlaďka Kočvarová*, Silvie Kozohorská*, Štěpán Rak*, Štěpán Šupka*

Úvodní řeč:      Luboš Blažek*

Báječně hráli:   Pepa Barnet & Sešup

DneskaNe

Fotili, tančili, jedli, pili, smáli se – prostě bavili se: všichni zúčastnění

Smůlu měli:     Ti, co nepřijeli

 

 

Vysvětlivky:        

MF – facebooková skupina Mobilní fotografie CZ/SK                             

OVARt – Ojedinělé Výtvarné ARtefakty – setkání lidí spojené s výstavou děl, které se konají 2x ročně 

* – členové Mobilní fotografie

Pepa Barnet & Sešup – countryfolková kapela ze Znojma

DneskNe – poppunkrollová kapela z Kroměříže

 

 

Autor fotografií: Luboš Blažek

Text: Štěpánka Burešová

 

Minulý týden jsme ve Fotostory mohli vidět hodně silné fotky Štěpánky Burešové z místa, ze kterého mrazí v zádech. Dnes nám Štěpánka v Lyrice ukáže, jak může spojení s obrazem z takového místa ovlivnit jedno malé haiku, které by samo o sobě bez doprovodného obrazu mohlo být úplně o něčem jiném. Read more →

Čížov, taková malebná příhraniční dědinka v NP Podyjí. Pár domů, opravený kostelík, nové dětské hřiště. Člověk má pocit, že se tu zastavil čas a on se opravdu zastavil. Pro někoho možná navždy. Read more →

Znáte to, když se Vám hlavou honí hejna myšlenek? Vláďa Hudeček ty svoje pochytal do Lyriky.

Read more →

Život je dar… a my jsme „podivná smečka“ . Tak začíná úvod blogu jedné výjmečné „smečky“, která se tu na Zemi sešla, aby tento dar společně objevovala a oslavovala. Aby se uzdravila ze svých bolestí a strastí a pochopila jedinečný zázrak života.

Ať vás jejich Fotostory inspiruje! Read more →

Zdeněk Kamrla je už čtenářům AFUKu dobře známý. Tentokrát jsme pro Lyriku opět sáhli po jednom z jeho týdnů, který doprovodil popisem ve verších a vybrali z něj devět fotografií. Ty ostatní můžete vidět zde.

 

Mám oči, co doširoka rozevřené
jsou slepé, však slyší slova co do kamene
vytesal člověk co našel štěstí na ulici,
leželo klidně, ten člověk byl už statisící …

 

Mám oči a i když otevřené,
ve spánku sním o zemi zaslíbené,
kde smrt je milá, vlídná dáma,
co zpívá a nepřichází sama …

 

Mám oči, které každé ostře vidí
a někdy se zato také stydí,
že vidí to, co vidět někdy není
a že někdy je mi z toho na zvracení …

 

Do očí prší a do pršení sněží
a koně běží sami, bez otěží,
tak jako vyjde slunce zase stokrát znova,
jak bude svítit cestou zpátky ze hřbitova …

 

Do oka světlo svítí, když je otevřené
a daně platit z bytí člověk zapomene
a z děr pak vylézají všelijací tvoři
i z díry v nebi a nebe stále hoří …

 

Kolik je třeba očí, aby uviděly Lásku,
i ve všedních dnech odpověď na otázku
se skrývá v tajuplné pavučině,
tam za zrcadlem ve světě Alenčině …

 

Co vidí oko když z nebe hvězda padá,
když nad ránem je noc tak stále ještě mladá,
co všechno vidí oko staré, moudré sovy,
co doširoka otevřené je … co vidí oči … kdo ví …

 

 

Zdeněk Kamrla

stránky autora

 

rozhovor na AFUKu

 

profil na Week Of Life

 

profil na Facebooku