Laskavý čtenář jistě odpustí Pondělníku, že si dovolil metamorfovat v Úterník. Čas se totiž chová v létě jako zlobivé děcko, nechce se mu plynout podle mých představ, utíká z dohledu, až ho nakonec přestanu honit a zapomenu, že existuje.

Tuto sobotu mě nepozlobil čas, ale prostor. Na pražskou výstavu chlapíka s rozvrkočenými tmavými vlasy i brýlemi a dětskou duší  jsem se těšila přes dva měsíce. Na sraz jsem dorazila včas, jenže do špatné galerie. A nebyla jsem jediná prostorově zmatená. Nejmenovaná účastnice ‚Burtonovské výpravy‘ dokonce nabyla na vteřinu přesvědčení, že Praha se nalézá v Německu.

Svět Tima Burtona má v sobě něco dětsky rozpustilého.  Jeho laskavé a zároveň malinko děsivé postavičky, hravost a inteligentní černý humor šmrncnutý špetkou schizofrenie, paranoie i deprese, nadsázka i výtvarná originalita, to vše může být skutečný balzám pro duši vnímavého diváka. Což se nedá říct o proužcích a pruzích, které jsou středobodem interiéru galerie a ještě teď, když zavřu oči, je vidím. Určitě znáte pocit, když se dlouho díváte do točící se spirály. Není horšího mučení, člověku za chvíli stoprocentně „hrábne“ nebo „přeskočí“. Podobně na mě působily černobílé pruhované zdi. Bylo mi líto pracovníků galerie. Podle mě se po skončení výstavy nebudou moct na proužky ani podívat a všechno oblečení značky Adidas poletí do koše.

I mě chvíli trvalo, než jsem se ze Světa Tima Burtona vrátila do toho ‚normálního‘. Měla mi k tomu napomoci i včerejší ozdravná horská túra, která se však změnila v horskou noční můru kvůli nataženému svalu a návratu v pozdních hodinách. Proto věřím, že shovívavý čtenář omluví jak zpoždění, tak obsah tohoto článku.

_

Výstavu Svět Tima Burtona můžete navštívit v Galerii hlavního města Prahy
(Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí) do 3.8. 2014

_

Titulní foto: Tess Red